Kranjska Gora. Celkem 20 kilometrů velmi syrových trailů, 300 metrů převýšení, lanovka, bikeshop, půjčovna, servis. Na výlet přibalte klidně i e-biky. Cestou do proslulého skokanského střediska Planice přijdou vhod.
Kraňská gora, 20 km trailu a 300 m převýšení. Bike shop, lanovka, půjčovna, servis. To zní jako bike park se vším všudy. [Hudba] [Hudba] Cesta z kope, kde jsme jezdili naposledy do Kraňské gory, zabere něco lehce přes dvě hodiny a vaše kára spoliká dalších 160 km. Nebudete toho litovat. Už samotný přejezd, především na místě spolujezdce, nabízí nekonečnou kochačku. Slovo má prostě co nabídnout. Nás momentálně zajímají hlavně parametry bike parku. 300 m převýšení tady píšou, to je hodně nebo málo nebo tak akorát. Jo, na bike park. To už je dobrý. To by mohl bejt pěknej padák. No, on tady se dobře lyžuje v zimě. Tady se jezdí svěťák dokonce. Člověče, lyžování asi tentokrát vynecháme, ale věřím, že to může bejt dobrý. Jo, je to pěknej krpát. [Hudba] Kraňská gora leží pod slavným sedlem Vršič a někdy bývá označována jako vstupní brána do Triglavského národního parku. Celoročně je díky svému charakteru vyhledávanou destinací. V zimě, jak už zaznělo, okupují místní kopce lyžaři. Když sleze sníh, přichází čas pro turisty a samozřejmě pro bikery. První kladné body si bikepark připisuje už dole. Lanovka se vždycky hodí. Kor, když se vám za zády pohupují zavěšené stroje určené zejména pro jízdu z kopce. A převýšení 300 m dává tušit, že to dolů pofrčí. [Hudba] Je tady to docela požehnaně, co? Traju je tu dost a vypadá to, že nejsou krátký. Hel, tak tadyhle se svezem spolu. Počítám, že ty to švihneš na černou. A airline, to je něco pro tebe. Že se tady takhle budem proplejtat a tady jak je evil Eye, tak tam se můžem potkat, protože stejně budem jezdit vedle sebe. Sup. To zní jako plán. Plán je jedna věc, jeho realizace věc druhá. [Hudba] Nazar. Jakmile jsme sjeli ze startovní plošiny a vyrazili do terénu s velkým T, nezávisle na sobě jsme se v myšlenkách shodli na stejném přídavném jménu sirou. Nedej bože, aby se tady ještě přidalo další vyjmenované slovo posil. Sychravý. To by byla teprve zkouška odvahy na mohutné kořenové horské dráze, jen občas přerušené hliněným [Hudba] podkladem. Plánek na začátku nelhal. Tratě se tu různě křižují, napojují se na sebe a zase si jedou po své ose a stejně tak rychle sestřídají i povrchy a charakter trati. Při první jízdě na oči valte fakt s respektem. Nikdy nevíte, kdy narazíte třeba na drob. No jako modrou jsem si představoval trochu jinak teda. Je to trochu Mordor na mě. Já jsem to měl taky dost rozbitý a prověří to jezdecký schopnosti. Ale tady to vypadá, že ta modrá už bude tak jako na pódu po sjezdovce, ale támhle Evil Eye to mizí hezky v lese. Ale jo, těším se ještě. dáme [Hudba] si Evil Eye je jednoznačně to nejtěžší, na co v kraňskéře narazíte. Tady odvaha a sebevědomí nestačí. Tady je potřeba um pokročilý. Dropsíky, kínky. Skořit, přeskočit. Tady to vemu rovně. Jasný. Ani na flow trailu se nudit nebudete, aby bylo jasno. Rozhodně to není stezka pro takové obyčejné rodinné svezení. Vysoké klopenky, rozmanitý povrch, někde pevný, jinde sypčejší, dělá z modré trati příjemně nevyspytatelný trail, který vám nedá chvilku na odech. Pro výstižný popis trailů stačí jediné slovo surové s velkým S. Místy až překvapili, jak moc surové mohou být. Po jezdecké stránce si tady vychutnají zkušenější jezdci na sjezdových kolech. Ti méně odstřílení musí vzít rozum do hrsti a moc nepovolovat úzdu odvaze. Co si ovšem užijí všichni bajkeři bez rozdílu, to je scenérie a okolní příroda. Zasloužená odměna. Tady člověku vyprne, když si to dá dvakrát nebo třikrát. Jo jo. Mně se líbilo, že tady je spousty různejch stop a že člověkly v průběhu jízdy může měnit, když mu třeba dojdou síly nebo odvaha. No a zítra omrkneme ze sedla okolí. To bude taky fajn. Traily dají zabrat nejen jezdcům, ale i strojům. Na co si dát největší pozor, než vyrazíte? Rozhodně na brzdy. Kontrolu, případně výměnu brzdových destiček zvládne většina bajerů sama, ale zavzdušněné brzdy nebo propadající se brzdová páka a vytykající kapalina jsou už závažnější problémy, se kterými neradno vyjíždět z domova. Při odvzdušňování brzdového systému je lepší rovnou vyměnit celý objem brzdové kapaliny nebo minerálního oleje. Ale pozor, co výrobce, to jiný typ brzdové náplně, který by se rozhodně neměl zaměňovat. Je to stejné jako u auta. Hrozí totiž poškození pryžových těsnění a někteří výrobci neposkytují opravné sady a je nutné pak vyměnit kompletní brzdu. Propadající se brzda značí netěsnost a únik brzdové náplně a to může být při jízdě velmi nebezpečné. Pokud náplň uniká z brzdového třpmenu a dostane se na brzdové destičky nebo kotouč. Brzda pak okamžitě ztrácí téměř veškerý svůj brzdný výkon a následky pro vás mohou být opravdu až život ohrožující. Proto před výjížďkou párkrát intenzivně zmáčkněte obě brzdy, jako byste potřebovali prudce zastavit a chvilku je držte, abyste se přesvědčili, že plní správně svoji funkci. V opačném případě raději nevyjíždějte. Ale pozor, jedná se o složitější servisní úkon a proto ho doporučuju přenechat odborníkům. Slovinské magické ráno přímo vybízí k zastavení v jedné z mnoha kaváren na náměstí v kraňské koře. Před výšlapem dobrá káva rozhodně [Hudba] bodne. Hm. Kolik nás toho dneska čeká? Něco kolem 30 kiláků. Hm. Hodně do kopce, co? Tak kopečky tady jsou, takže jo. No, dalo se to čekat, jo. Hele, mám tady pro tebe rukavice vlastně. Jé. Tady. Dík. Ty se budou [Hudba] hodit. Z kraňské gory míříme po cyklostezce k obci Podkoreň a tady začíná stoupání. Nejprve po asfaltu, pak po zpevněných lesních cestách až na 1508 m vysokou horu peč. Po povinné kochací a zároveň odpočinkové pauze budeme zhruba 3 km kopírovat výšlapovou trasu. Pak se stočíme k obci Rateče. Náš další cíl Planica. Proslulé skokanské středisko s druhým největším můstkem na světě. Cestou zpátky na základnu kopírujeme tok řeky Sava a za chvíli nás vítá zase Kraňská gora. Délka 30 km, převýšení 787 m, čas 3 [Hudba] hodiny. Jarní slunce v Dulských Alpách sice na první pohled maká jako zběsilé, ale výhřevnost je v nadmořské výšce téměř 900 m zatím dostá, takže stoupání hned na úvod přijde vlastně docela vhod. Cyklostezka nejprve kopíruje hlavní tah od hraničního přechodu Arnoldstein a něco málo přes kilometr musíme absolvovat i v [Hudba] provozu. Je to opravdu jen chvilka, než poměrně frekventovanou silnici necháme čistě motoristům a zmizíme na lesní cestě vinoucí se na vrchol hory Peč. Pomalu získáváme výšku a s ní se otevírají i nádherné výhledy. Jako jo, výhledy jsou to krásné, což o to, ale vzhledem k tomu, že začal pofukovat nepříjemný protivýtrh, schováme hlavy mezi ramena a v rytmickém tempu polikáme další a další výškové [Hudba] metry. Míříme ke Slovinsko-rakousko-italskému trojmezí. Tam bude na kochačku času [Hudba] dost. 1508 m nad mořem, tedy nejvyšší bod trasy, si můžeme odškrtnout a těšit se na poměrně dlouhý zasloužený sjezd. Tak jeď, Jiří, jeď. Pusty brzdy, Jří. Pusť ty brzdy. No dobrá rada nad zlato. Jasně, pustím brzdy a v zatáčkách budu asi dělat co? Na šotolině to poměrně ochotně klouže. Prážka. [Hudba] Ale co horší než druhý v tomhle závodě stejně [Hudba] nebudu. 8má sjezdová zábava pomalu končí. Blížíme se k obci Rateče, kde zase musíme šlápnout do pedálů. Míříme do Planice. Proslulé skokanské středisko neleží přímo na trase, nicméně v řele doporučujeme udělat si menší zajišťku. Předpokládám, že každý sportovní fanoušek o Planici alespoň jednou v životě slyšel. Slovinské středisko zimních sportů je proslavené především skoky na lyžích. Vůbec první můstek tady vyrostl před rokem 1930. [Hudba] Místní muzeum kromě jiného ukrývá i fotografie všech skokanů, kterým se tu podařilo od roku 1934 vytvořit rekord ve Skocích na lyžích. Ve sbírce tudíž nechybí ani podobenky českých rekordmanů Jiřího Rašky a Jaroslava Sakali. A teď už to bude na pohodu. Od skokanských můstků se svezeme dolů k řece Sávě a cyklostezka Alpe Adria Trail, kopírující její tok, nás přivede do cíle. Jenomže my máme s výdavou, takže si uděláme ještě jednu malou odbočku do přírodní rezervace Zelenči, která se skládá z močálů a smaragdového jezírka. Jízda na kole je tu zakázaná, takže je třeba opustit sedlo a těch pár metrů absolvovat posil. A voda nás provází i na posledních metrech našeho výletu. Kousek od kanické gory se zrcadlí Nádherné jezero Jasná. Koupání je tady povoleno. Především pro otužilce nutno podotknout. Takže my zůstáváme na přehodu. [Hudba] Já byl ve Slovensku na vodě, na skalách, na lyžích a teď na kole a musím říct, že je všechno naprosto v pořádku. No a mě zajímá, jak v přímé konfrontaci se Slovinskem obstojí Rakousko. Je tady přes kopec, tak sem na chvíli zastavíme, než se vrátíme do Českých Luhů a Hor. Tak zase za týden Bundar. [Hudba] [Hudba] Kolo teď na chvilku zaparkujte a soutěžte s námi o hodnotné ceny. Otázka pro dnešní díl. Kteří dva čeští skokani na lyžích vytvořili jeden z rekordů v proslulém středisku Planica. Za a Jiří Raška Pavel Ploc, za B Jiří Raška Dalibor Motejlek, za Cří Raška Jaroslav Sakala. Odpovídat můžete na www.potreilechpřeszhory.cz, po trailech přeshory.cz, kde se také dozvíte pravidla soutěže a následně správné odpovědi. Pohodlný trailový dres s krátkým rukávem, s vysokou funkčností, reflexními prvky z rychle schnoucího a prodšného materiálu do soutěže věnoval Rock Machine. Trailovou obuv dle vlastního výběru od značky Ride Concepts věnovalo do soutěže online cyklolahůtkářství bikeborn.cz. Stabilizátor telefonů Insta 360 Flow s AI trackováním do soutěže věnovala společnost Stable Cam. [Hudba]
1 Comment
Skvelý diel ✌